Stránky Jorkšíra Maxe

Mushinq-jízda se psím spřežením

10. 11. 2007

Historie Je to už několik tisíc let, kdy se člověk na dalekém severu rozhodl, že své psy také využije do zápřahu. Na kterém kontinentu tento pradávný a spolehlivý způsob dopravy byl nejdříve používán, je dnes již těžko zjistitelné (stopy zatím míří na Sibiř). Nejdříve psi tahali kožené vaky, později indiánské smyky - travois, ze kterých se postupně vyvinuly saně. Už tehdy byli psi plánovitě chovaní pro vytrvalost, nenáročnost a hlavně spolehlivost. Vždyť na kvalitě psů záviselo přežití celého kmene.

Lidé byli odjakživa soutěživí. A tak netrvalo dlouho a začali mezi sebou porovnávat, kdo má rychlejší nebo silnější spřežení. Zlatá horečka na Aljašce vývoj závodů ještě urychlila. Zejména pokud se jednalo o rychlost poštovního psího spřežení, které všichni netrpělivě očekávali a sázeli se, kdy dorazí. Přistěhovalci a různí dobrodruzi si snažili přivydělat i jiným způsobem než jen hledáním zlata nebo obchodováním. Rychlé a vytrvalé spřežení znamenalo mít velmi cenný majetek. Pro získání lepších výkonů někteří závodníci začali křížit dovezené psy s místními, což však nepříznivě ovlivnilo vývoj těchto domorodých plemen.
Psí spřežení bývala také často používaná při polárních výpravách.

O závodech, jako takových, se dá mluvit až od roku 1908. V roce 1907 byl v Nome založen kynologický klub, který o rok později pořádal první závod s oficiálními pravidly - All Alaska Sweeptakes. Vyhrát závody bylo vždy velkou prestiží, a tak plemena, se kterými závodili vítězové, se stávali rychle módní. To například přispělo i k rychlému rozšíření haskyho ze Sibiře. Brzy se sportovní závody staly velmi populární a hlavně po 2. světové válce se velmi rozšířily. Organizace, které sdružovali zájemce o tento sport pořádaly také mnoho závodů. Mezi nejpopulárnější (i z finančních důvodů) dodnes patří World Championship Sled Dog Race, North - American Championship nebo Fur Rendez Vous. Iditarod (Iditarod Trail International Championship Race) pojmenováno podle indiánské osady Iditarod. Tento závod je jedním z nejznámějších longových etapových závodů z Anchorange do Nome, který se koná jako vzpomínka na záchrannou akci. Když v roce 1925 v Nome vypukla epidemie záškrtu, bylo tou dobou velmi špatné počasí a psí spřežení bylo jediným dopravním prostředkem k dovozu séra, které bylo možné v této situaci použít. Záchranná výprava se skládala z několika spřežení, která si štafetově zásilku předávala. Tento závod bude navždy spojen se jménem Leonharda Seppaly, který se vydal na cestu jako první. Koná se vždy první sobotu v březnu, trať měří 1920 km. Není to přesná kopie původní cesty, ale je částečně upravená na hranici únosnosti lidských možností. Přesto se ho účastní několik desítek spřežení a ne vždy to jsou jen severská plemena. Někoho snad ani nepřekvapí české jméno jednoho z účastníků Jana Maška, který žije na Aljašce od roku 1971 a startoval zde už osmkrát.
V roce 1966 vzniká mezinárodní organizace ISDRA (International Sled Dog Racing Asociation), která se rozhodla propagovat tento sport po celém světě. Na Aljašce, kde tento sport vznikl, je jízda se psím spřežením stále velmi populární a stala se národním sportem. V roce 1932 byl mushing jako sport zařazený mezi ostatní disciplíny na ZOH v Lake Placid. V Evropě se postupně začal rozvíjet od konce 50. let. Bylo to také podmíněno dovozem severských psů, pro které se snažili sportovně založení chovatelé najít jejich původní uplatnění. Ve Švýcarsku byl v roce 1959 založen Klub severských plemen, následovalo Německo, Holandsko a Norsko. V začátcích se musely vyřešit problémy nejen s výstrojí, výcvikem a tréninkem psů. Ale bylo také nutné přizpůsobit organizaci a pravidla závodů evropským podmínkám. První oficiální závody se konaly v roce 1972 v Latropu.
U nás se první oficiální závody konaly v roce 1985 v Peci pod Sněžkou, organizované Klubem českého horského psa. Nutno dodat, že ještě před konáním oficiálních závodů bylo u nás mnoho pejskařů zapálených pro tento sport. Pro rozvoj tohoto sportu dělali nadšenci možné i nemožné a dokonce zvali zahraniční závodníky na přednášky, aby se podělili o své poznatky z výcviku a tréninku saňových psů a pomohli nám napojit se na tehdejší evropský trend.
V dnešní době je tento sport zastoupen ve Svazu sportu psích spřežení České republiky (SSPS). Ten zastřešuje Českou asociaci sportu psích spřežení (ČASPS) a Českomoravský sportovní klub psů severských plemen (ČM SKPSP). První organizace sdružuje zájemce o saňový sport bez ohledu na plemeno nebo čistokrevnost zapřahaných psů. Prostřednictvím členství v ESDRA (Evropská asociace psích spřežení) je členem ALGFIS (světová federace sportu). Druhá organizace je pro závodníky se severskými plemeny s průkazem původu a je členem FISTC (světová federace čistokrevných psích spřežení). Základní organizací SSPS je Musher club. Členy mohou být nejen závodníci, jejich pomocníci, organizátoři, ale i fandové do tohoto sportu bez potřeby mít vlastní psí spřežení. Všechny organizace, ať mezinárodní či naše stále dohlížejí na dodržování pravidel a případně je aktualizují.
Tento sport je v naší republice už na velmi vysoké úrovni. Musheři běžně závodí na zahraničních závodech a jsou tvrdými konkurenty na mistrovstvích Evropy nebo světa.

Za připomínku stojí jméno doktora Václava Vojtěcha, jednoho z našich prvních polárníků a hlavně musherů, který pracoval v expediční skupině admirála Byrda (jenž jako první člověk přečkal na 80° jižní zeměpisné šířky období tzv. polární noci). Vojtěch se vypracoval z topiče přes stewarda na psovoda a cvičil psí spřežení pro tuto expedici na Novém Zélandu. Byl prvním, kdo k nám dovezl severského psa - haskyho.